Střezte se Uruku, kde hněv bezdůvodný vládne,
kde kdysi bratr teď bratru ruku nepodá.
Dva slavné rody nad roklí řeky chladné,
tam vstřícnost jest co zlá móda.
Uruk – město hrazené – Hněv povstal z bažin
Slavné obchodnické město Uruk, strážící skálu, jejíž středem protéká Velká řeka, bylo vždy symbolem moci a prosperity Orlického království. Obchodníci však na rozdíl od nás využívali spíše říční cestu a tak po zničujícím pochodu velkou podmáčenou plání, za dotírání tisíců komárů, jsme byli opravdu rádi, že vidíme mocné hradby města.
Po příchodu jsme zjistili, že město rozděluje něco více než řeka. Člověk tu byl člověku vlkem nejen podle přísloví, ale doslova jako šelma čekal na uklouznutí toho druhého, aby mohl dát průchod svému bezdůvodnému hněvu. Vytlučená okna, zátarasy a vždy nasupení lidé v nás vháněli obavy. Symbol města, soška Věčné umírněnosti, byla prý ztracena a kdysi pospolu žijící městské rody z obou stran řeky se do krve znesvářili.
Bylo velmi těžké nalézt příčinu jejich hněvu a odkrýt dávno zapomenutou pravdu, ale nakonec se nám to po návštěvě poněkud zapáchajícího místa podařilo. Hněv snad již nebude sužovat Uruk a místo v sošce bude umírněnost sídlit v srdcích jeho obyvatel.